Autor: P. Jan Lisowski | Archidioecesis Olomucensis
Zdroj: © Třicet ozvěn Lásky | Měsíc s Božským Srdcem | 2026
Datum napsání:
01.06.2026
Třicet ozvěn Lásky ∼ Zamyšlení na 1. června
Srdce stvořené z lásky.
Srdce stvořené z lásky.
Vstupujeme do měsíce června, který je tradičně zasvěcen Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu, a hned na prahu této duchovní cesty jsme pozváni k zastavení nad jedním z nejhlubších tajemství naší existence. Prorok Jeremiáš nám skrze staletí tlumočí Boží slova, která nenechávají nikoho na pochybách o povaze našeho stvoření: „Věčnou láskou jsem tě miloval, proto jsem ti zachoval smilování“ (Jer 31, 3) Když se zahledíme na Kristovo Srdce, nehledíme na pouhý symbol nebo metaforu. Hledíme na samotný pramen, z něhož vyvěrá celý vesmír, a především náš vlastní život.
Božské Srdce je Srdcem stvořeným z lásky a pro lásku. Je to tlukot, který předcházel našemu prvnímu nadechnutí, a melodie, která nás bude doprovázet, až tento svět opustíme. Všichni v sobě nosíme hlubokou touhu být přijímáni, milováni a chráněni, avšak lidské vztahy, jakkoli jsou krásné, bývají křehké a proměnlivé. Často stavíme zdi kolem svých vlastních srdcí ze strachu před zraněním nebo odmítnutím. Kristovo Srdce však zůstává otevřené. Je to bezpečný přístav, kde nemusíme nic předstírat, kde padají všechny naše masky a kde jsme milováni ne proto, co děláme nebo jaký podáváme výkon, ale jednoduše proto, že jsme.
Bůh nás nestvořil z nutnosti nebo z dlouhé chvíle, ale z přetékající touhy sdílet své štěstí. Každý údery našeho vlastního srdce je vlastně ozvěnou tohoto věčného Božího rozhodnutí. Když uvažujeme o Božském Srdci, vidíme v něm dokonalé zrcadlo toho, jak moc drahocenní v Božích očích jsme. Je to láska, která se nezříká oběti, láska, která se vydává do krajnosti, a láska, která nezná hranice. V dnešním roztěkaném světě, kde jsme neustále bombardováni podněty a nároky na to, jací bychom měli být, nás toto zamyšlení volá k návratu ke kořenům.
Vybízí nás, abychom spočinuli v tichu a dovolili této pravdě proniknout z hlavy až do nejhlubších vrstev naší bytosti. Patříme Tomu, kdo nás miluje věčnou láskou. Naše existence není náhoda, ale záměrný akt milosrdenství. Nechme se v tomto měsíci proměňovat pohledem na Srdce, které pro nás tluče, učme se od něj tichosti a pokoře a dovolme mu, aby uzdravovalo naše vlastní rány. Teprve když plně přijmeme, že jsme stvořeni z lásky, dokážeme tuto lásku svobodně a bezpodmínečně předávat dál lidem kolem nás.
Modlitba: Pane Ježíši, otevíráme ti svá srdce a děkujeme ti, že jsi nás stvořil z čisté a věčné lásky. Dej nám milost, abychom v každém okamžiku svého života důvěřovali tvému milosrdenství. Proměňuj naše nitro, ať se stále více podobá tvému Božskému Srdci, a pomáhej nám odrážet tvou dobrotu a pokoj lidem, které potkáváme. Amen.
